7) Jeden z pohledů na bezlepkovou dietu
Na webových stránkách cz.withoutgluten.eu jsem se pobavila článkem Jak tak o tom přemýšlím od Miloše Adámka, z něhož použiji úryvek, který velmi koresponduje s mým postojem:
... Většina pravidelných návštěvníků této makrobiotické jídelny jsou nemocní lidé, kteří se jídlem léčí. Vůbec nechápu, proč lékaři neléčí hlavně jídlem. Vždyť je to tak prosté. Naše tělo je obrovská chemická továrna, pokud tělu nedáme ty správné suroviny v tom správném poměru, tak přeci nemůže dobře fungovat. Jestli chci uvařit zeleninovou polévku, nemůžu přeci jako surovinu použít dřevo, nebo umělou hmotu. Prostě pokud chci, aby mé tělo pracovalo dobře, musím mu dát energii, vitamíny, minerály a v takovém poměru, aby výsledkem bylo dobře pracující tělo. Tělo potřebuje palivo a materiál na údržbu. Makrobiotika mi v tuto chvíli přijde naprosto logická a to co o jídle říká na mě a na lidech v mém okolí funguje. Tak proč opouštět něco co funguje. No ne?! :-)
Mezi návštěvníky této jídelny je i několik lidí co mají bezlepkovou „dietu“. Dieta je hrozné slovo. A hlavně tato jídla rozhodně nejsou „dietní“ v tom smyslu, že by měla málo energie a žádnou, nebo hnusnou chuť. Jsou to prostě dobroty, které neobsahují lepek. Náš kamarád a kuchař v jedné osobě, Honza Londzin (Mladá Boleslav)těmto lidem na přání vaří bezlepková jídla. Moje přítelkyně patří mezi ty šťastné, co si mohou pochutnávat na jeho bezlepkových jídlech a já se kvůli ní začal touto problematikou zabývat hlouběji. Každý den, když se cpeme nějakými dobrotami, tak se smějeme jak hrozně „trpíme“ tím že nejíme lepek. Dneska ráno jsme snídali rýžovo-pohankové palačinky. Opravdu jsme trpěli jako blázni! Až jsme tím utrpením mlaskali. ;-)